Vše vyšlo podle plánu. Na orbitu dorazil moravský nanosatelit, aparát žije

SpaceX nejprve ve čtvrtek informovala, že uvažuje o odložení startu rakety, naplánovaného z Kennedyho vesmírného střediska na floridském mysu Canaveral, a to konkrétně z důvodu tzv. protonové bouře.

V pátek měla totiž panovat pouze 30procentní pravděpodobnost příznivých klimatických podmínek pro vzlet stroje, hrozilo tedy, že nakonec odstartuje např. až v neděli.

Přesto SpaceX do poslední chvíle ve start věřila. Tím spíše, že podle vyjádření Muskovy firmy se mezitím pravděpodobnost příznivého počasí pro start zvýšila na 60 procent.

A vyplatilo se, start nakonec opravdu zdárně proběhl. V 19:41 SELČ pak došlo k odpojení družice BDSAT z tzv. deployeru na horním stupni Falconu, podle odborníka na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře měl oběžnou dráhu 510 km. K oživení českého nanosatelitu mělo dojít kolem čtvrt na devět večer.

Podle posledních informací se i toto povedlo, zařízení žije a již vysílá.

Aparát o rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů na sobě nese technologie, které by v případě, že se osvědčí, mohly v budoucnu vystřídat či doplnit klasické družicové napájecí baterie.

„S VUT jsme spolupracovali na návrhu snímače tlaku pro vesmírné aplikace, takže bylo jasné, že ho budeme chtít vyzkoušet i v reálných podmínkách ve vesmíru. Práce na BDSAT začala v roce 2019, ale s brněnskou technikou spolupracujeme již řadu let,“ popsal projektový manažer Tomáš Valer ze společnosti BD Sensors, která se specializuje na výzkum a vývoj tlakoměrů.

„Bude ověřena funkce samotného měření, jeho proveditelnost a vhodnost pro použití v družicích v kosmických podmínkách,“ doplnil ředitel Space divize BD Sensors Marek Šimčák.

Snímače tlaku ale nejsou jedinou technologií, kterou má nanosatelit neboli tzv. cubesat v kosmu otestovat.

„Druhou částí technologického experimentu je ověření využití superkapacitorů jako inovativního řešení pro ukládání elektrické energie v družicích. V budoucnu může banka superkapacitorů nahradit konvenční bateriové napájecí systémy. Jak satelit obíhá, je po část letu přivrácen ke Slunci a nabíjí se pomocí solárních panelů. Během letu ve stínu se energie z tohoto zdroje bude spotřebovávat,“ vysvětlil Radimír Vrba, ředitel vědeckého centra CEITEC VUT, které se na projektu podílí.

Stavba nanosatelitu BDSAT probíhala v prostorech firmy BD Sensors. „Společnost Spacemanic se pak podílela na celkové konstrukci nanosatelitu: od dodání palubního počítače přes primární zdroj napájení až po komunikační antény. Finální vložení do vystřelovací části satelitu se odehrálo díky kolegům z Exolaunch v Německu,“ doplnil Martin Šimoník, technický ředitel dané české firmy, která sídlí v Buchlovicích na Uherskohradišťsku.

Pozemní stanice, která bude z družice přijímat signál a bude ji na dálku řídit, se nachází v Laboratoři experimentálních družic na Ústavu radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.

„Momentálně máme ve vesmíru dvě další družice. Do půl hodiny od startu bude nanosatelit na oběžné dráze, ale může trvat i několik hodin, než začne vysílat signál a podaří se s ním navázat spojení. Dalších pár týdnů také trvá, než ověříme, že všechny systémy fungují správně a dodávají data," řekl specialista na radiovou komunikaci Miroslav Kasal.

Start moravského satelitu je součástí mise Transporter-4, která má vynést na oběžnou dráhu řady malých družic pro zákazníky z různých zemí světa. Mise je součástí programu Small Satellite Rideshare (SSR), který SpaceX vyhlásilo v srpnu 2019. Raketa Falcon 9 ponese do vesmíru dohromady na čtyři desítky cubesatů.

Družice BDSAT by měla fungovat nejméně dva roky.